Capture One: Třídění

V minulých příspěvcích jsem se pokusil popsat jak získám RAW, který zachycuje něco, co mi přišlo zajímavý. Teď je čas na další kroky, které mi zajistí, že z RAWu dostanu fotku. K tomu využívám dvě aplikace: Capture One Pro a Lightroom CC. Začnu tou, kterou považuji za schopnější a pro mně důležitější — Capture One.

Capture One je aplikace, která se snaží pokrýt celé workflow od focení, přes zpracování, po archivaci fotek. První část přeskočim, protože ateliérové focení přes kabel mi na ulici moc neposlouží a ani to moje Sony a6000 nepodporuje. Začnu rovnou u importu RAWů z SD karty do Capture One a budu pokračovat k třídění. K samotným úpravám fotek se dostanu později, byť třídění a archivaci fotek obvykle předchází. Úpravy si vyžádají samostatný článek.

Screen Shot 2018-02-04 at 16.53.32.png

První krok je vždy jednoduché kopírování RAWů z SD karty na disk notebooku. Připadá mi rychlejší vytáhnout SD kartu, než hledat kabel. WiFi neumožňuje přenášet RAWy. V notebooku mám na fotky jedinou složku, “Temporary Import”. V téhle složce fotky hnijou dokud s nimi nejsem hotov — dokud nejsou upravené, ohvězdičkované a obarvené. Po úpravách a hodnocení putují z notebooku na externí disk, kde už zůstanou navždy. Na disku udržuji jednoduchou strukturu adresářů, která obsahuje původní RAWy. Adresáře jsou podle roků a týdnů. Například fotky vyfocené během psaní tohohle článku příjdou do 2018/W06. Strukturu podle data udržuji protože pak vím, co kde hledat i v případě, že pro hledání použiji jinou aplikaci, nebo z nějakého důvodu příjdu o katalog.

V rámci katalogu Capture One pak souběžně s tím řadím fotky do projektů a alb podle zakázek, projektů a témat různých skupin či soutěží. V případě projektů vedu dvě alba — jedno se všemi fotkami, které jsem pro projekt vyfotil a jedno s fotkami, které jsem vybral pro publikaci. U zakázek je alb většinou víc podle různých stupňů sdílení. Často je vhodné dodat zákazníkovi všechny dobré fotky z akce a zároveň z nich ještě vybrat několik málo, které jsou dobré ke sdílení na sociálních sítích. Například u svatby: Novomanželé si rádi prohlédnou stovkou fotek, ale na Facebooku má jen málokdo trpělivost projít víc než deset patnáct fotek. Rád tuhle práci udělám za zákazníka protože mám představu, co lidi zkousnou a co už je bude nudit.

Všechny fotky označuji barvou podle skupiny, do které patří. Používám následující barvy:

  • Fialová: Fotky ze zakázky k odevzdání zákazníkovi
  • Modrá: Street foto a reportáž
  • Oranžová: (Moje) Rodina a přátelé
  • Zelená: Blbosti na Instagram

Takhle použité barvy mi usnadňují výběr fotek napříč jakoukoliv jinou strukturou složek, projektů a alb. Jeden z mých oblíbených filtrů je “Recent street,” který obsahuje modré fotky s třemi a víc hvězdičkami.

Hvězdičky používám stylem “tři a víc.” Každou fotku, kterou vyfotim, se snažím ohodnotit hned po importu. Tři hvězdičky znamenají, že se za to nestydim a můžu takovou fotku sdílet. Obvykle na Instagram, tam se to ztratí. Čtyři dostávají dobré fotky a pět ty, které si pamatuji i po delší době. Pět tedy obvykle přiděluji náhodně třeba po půl roce, pokud mi fotka stále připadá moc dobrá na čtyři hvězdičky. Po vyfocení je ale nedávám ničemu.

Nepovedené fotky mažu hned, protože se ukázalo, že nefunguje nic jako “až to budu umět upravit, něco z toho vykouzlím.” Hnusná a blbá fotka je hnusná a blbá i o pět let později. Jen překáží. Jednu a dvě hvězdičky pak dávám fotkám, které nesmí opustit můj displej, ale ani nejsou úplně na smazání. Často se jedná o fotky, kdy jsem měl celkem dobrý nápad, ale zmrvil jsem to. Tyhle fotky občas procházím když nevím co fotit a následně se jdu pokusit je realizovat znovu a lépe.

gearRadovan Paška